Rotunda sv. Kateřiny ZNOJMO

V historickém centru Znojma, v srdci areálu Znojemského hradu se na nejvyšším bodě skalní ostrožny vypíná románská rotunda Panny Marie (později sv. Kateřiny). Jde o nejvzácnější kulturní památku města Znojma, která vznikla už na sklonku 11. století. Rotunda je unikátní zejména svou vnitřní výmalbou představující vedle Mariánského cyklu i ojedinělou galerii přemyslovských knížat 10. a 11. století.

Klimatické podmínky v rotundě jsou nepřetržitě sledovány systémem senzorů teploty, vlhkosti a světla. Na základě vyhodnocení naměřených hodnot je vstup do rotundy regulován. V případě deštivého počasí a nepříznivých klimatických podmínek platí zákaz vstupu do objektu. Pro návštěvníky je na úvodní stránce webu Jihomoravského muzea ve Znojmě, hned v záhlaví, spuštěn "semafor", který nepřetržitě signalizuje, zda jsou podmínky dobré a vstup pro veřejnost je povolen (zelená barva), anebo musí být naopak zavřeno (červená barva). S ohledem na stálost klimatických podmínek v rotundě, je vstup umožněn pouze malým skupinám (max. 10 osob) a je zakázáno uvnitř mluvit. Průvodcovský výklad je proto z části přednesen ještě před vstupem do objektu a druhou část si pak návštěvníci vyslechnou uvnitř z přenosných audiozařízení.

Jedinečná stavba románské rotundy je dnes jedinou zcela dochovanou památkou přemyslovského hradu ve Znojmě, založeného na přelomu 11. a 12. století knížetem Konrádem I. a jeho synem Litoldem jako sídelní centrum údělného knížectví a hlavní pevnost na jižní hranici přemyslovské Moravy. Byla postavena na dominantním místě uprostřed nového hradu někdy krátce před rokem 1100. V době stavby znojemského hradu vzniká i poměrně velké předhradí, zárodek budoucího města, a na jeho nejvyšším pahorku byl založen chrám sv. Michala. Právě jemu byla nová hradní kaple (rotunda) filiálně podřízena. Osudy znojemské rotundy ovlivnily také složité vztahy mezi členy dynastie Přemyslovců v 1. polovině 12. století. Původně byla svatyně zasvěcena Zvěstování P. Marie, jak dokládá gotický latinský nápis objevený při restaurování maleb v roce 1949 ak. mal. Františkem Fišerem. Od 13. století je rotunda označována jako panovníkova kaple, regia capella - "královská kaple". Král Jan Lucemburský oprávnil roku 1320 hejtmana Jindřicha z Lipé disponovat patronátem ke kostelu sv. Michala a hradní kapli sv. Kateřiny a ještě ve stejném roce získaly tento patronát z Jindřichovy vůle znojemské klarisky od Matky Boží, kláštera na předhradí. Roku 1555, v rozvolněné době reformace a úpadku kláštera klarisek, nabylo uvedený patronát město Znojmo.

Konec rotundy jako královské kaple nastal v roce 1710, kdy císař Josef I. prodal celou přední část znojemského hradu městu Znojmu, které zde založilo právovárečný městský pivovar. V roce 1861 přešel pivovar do soukromých rukou, čímž byl pohnutý osud rotundy dovršen. Nedůstojně pak sloužila jako skladiště dřeva, chlév pro vepře, pivnice s tančírnou i jako košíkářská dílna.

Teprve v 60. letech 19. století upozornil na význam rotundy sv. Kateřiny kustod tehdejšího Františkova muzea v Brně Mořic Trapp. Po delších průtazích, až v letech 1891-1893, obnovil malby vídeňský restaurátor Theofil Melicher. Po obsazení českého pohraničí nacistickým Německem v roce 1938 v rotundě krátce restaurátorsky pracoval dr. Walliser z Vídně, který však po částečném odkryvu originálu přemyslovského cyklu z politicky motivovaného rozhodnutí tehdejší znojemské radnice práce záhy ukončil. Další restaurování tohoto vzácného výtvarného díla zajistil až po roce 1945 Státní ústav památkové péče a správce památky - Jihomoravské muzeum ve Znojmě. V létech 1945-1949 zde prováděl rozsáhlé restaurátorské práce ak. mal. František Fišer. Další etapu zahájil roku 1965 znojemský rodák ak. mal. Oldřich Míša a pokračovali v ní v létech 1969-1973 restaurátoři Pavel Lorek, Jaroslav Alt a Alois Martan. Oba posledně jmenovaní konzervovali malby v roce 1988.

Otázky kolem rotundy sv. Kateřiny řeší řada vědeckých výzkumů různých oborů. Kromě uměleckohistorických a archeologických výzkumů byly zde prováděny geofyzikální a inženýrsko-geologické průzkumy podloží stavby a studium mikroklimatu v jejím interiéru. Až po ukončení těchto výzkumů byla znojemská rotunda opět zpřístupněna veřejnosti. Novou etapu v historii znojemské rotundy zahájil v roce 1996 společný projekt Jihomoravského muzea ve Znojmě a pražského Ústavu pro klasická studia Akademie věd ČR. Cílem tohoto v evropském měřítku jedinečného projektu je vytvořit kompletní digitální dokumentaci k stavebně-historickému vývoji rotundy a pořídit kompletní digitalizaci nástěnných maleb.

Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě

Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě

Rotunda sv. Kateřiny v areálu Znojemského hradu

Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě

Rotunda sv. Kateřiny ve Znojmě - cenné románské malby