Místní akční skupina Hrušovansko je otevřené nepolitické seskupení občanů, neziskových organizací, podnikatelské sféry a veřejné správy, které sjednocuje myšlenka dalšího rozvoje Hrušovanska. Jihovýchodní část bývalého Znojemského okresu je úrodnou, prosluněnou a převážně zemědělskou lokalitou zaslíbenou vinařství. Rovinatá krajina Dyjsko-svrateckého úvalu v těsné blízkosti rakouských hranic je také příjemnou rekreační oblastí, která mnohdy překvapí. Nabízí rozsáhlou síť cyklostezek i řadu neokoukaných památek a turistických cílů.
O rozvoj Hrušovanska, zdejšího zemědělství, zlepšení kvality života místních obyvatel i životního prostředí na venkově se od roku 2013 stará Místní akční skupina (MAS) Hrušovansko. MAS Hrušovansko realizuje svou rozvojovou strategii v území působnosti 12 obcí: Božice, Břežany, Čejkovice, Dyjákovice, Hevlín, Hrabětice, Hrušovany nad Jevišovkou, Jevišovka (okres Břeclav), Mackovice, Pravice, Šanov a Velký Karlov. Kromě těchto měst a obcí jsou členem sdružení i soukromé podnikatelské a neziskové subjekty: Břežanský vodovod, s. r. o., TJ Hrabětice, z. s., Tenisový klub BEJLEK Hrušovany nad Jevišovkou, z. s., Sdružení hrušovanských vinařů, z. s., Družstvo božických vinařů, Okrašlovací spolek Šanov, SDH Pravice, Marek Procházka, Robert Turoň, Ing. Vladislav Škarek, MS Obora Pravice, Živá farma, s. r. o., Gastvín, s. r. o., Hana Janíková, Miroslav Jandásek, Ing. Marek Klíč a Ing. Radovan Kovařík.
Přirozeným a historickým centrem i sídlem spolku je město Hrušovany nad Jevišovkou, ve kterém naleznete i Turistické informační centrum Hrušovanska. Druhé, Přeshraniční informační centrum naleznete v Hevlíně.
První písemná zmínka o Božicích pochází z roku 1225, kdy byl vysvěcen kostel, ale počátky zdejšího osídlení jsou mnohem starší. Archeologické výzkumy dokonce odkryly keramiku z pozdní doby kamenné. Farní kostel sv. Petra a Pavla dnes patří díky svému románskému jádru a gotickému vnitřku k nejstarším kostelům v okolí a je jednou z nejvýznamnějších staveb v obci. K těm dalším patří barokní prostorná fara z konce 17. století nebo komplex budov bývalého dívčího penzionátu Maria Hilf sester sv. Karla Boromejského, postaveného v letech 1894–1906. Budovu „kláštera“ zdobí kaple s barevně malovanými okny a v rohu klášterní zahrady tzv. lurdská kaplička z poloviny 18. století. Z roku 1862 pochází zděná zvonička s kaplí na návsi; řada drobných kapliček „zděných poklon“ a převážně barokních soch a křížů stojí i podél cest vedoucích do polí a vinohradů. K procházkám láká lesopark a dva ekologické mokřady Niva pod Božicemi a Vodní a mokřadní biotop u Božického potoka. Oblíbeným cílem vycházek je oblast Božického rybníka a chráněná přírodní oblast Karlov kolem Karlovských rybníků s romantickým Údolím lásky, kde na jaře rozkvétají koberce sněženek a prvosenek. Božicemi vede kromě naučné stezky také Znojemská cyklostezka, která je nejdelší vinařskou trasou spojující 55 vinařských obcí Znojemské vinařské podoblasti. Božickou vinařskou tradici připomíná na 150 vinných sklepů rozesetých v obci a okolí i Obecní sklep v centru vybudovaný pravděpodobně v polovině 18. století. Řada vinných sklepů vyhloubených v pískovcovém svahu lemuje silnici vedoucí na Borotice. O obnovení a oživení této sklepní ulice se od roku 2000 snaží Družstvo božických vinařů, které každoročně pořádá řadu ochutnávek a vinařských akcí. Atraktivní je také zdejší sportovní a rehabilitační centrum Relax s krytým bazénem se slanou vodu, saunou a soláriem.
Dominantou obce je majestátní zámek a také kostel Zvěstování Panny Marie. O kostele a faře, a o Břežanech vůbec, pochází první písemná zpráva z roku 1222, kdy byl kostel olomouckým biskupem Robertem zasvěcen svatému Bartoloměji. Původní kostel, který stával v místech starého hřbitova se nezachoval. V roce 1771 byl vybudován nový farní kostel Zvěstování Panny Marie, dnes chráněná kulturní památka. Nepřehlédnutelnou památkou obce je Zámek Břežany – původně barokní, přebudovaný v letech 1818-1819 v empírovém stylu knížetem Janem Adamem z Liechtensteina. V roce 1926 zakoupila zámek Kongregace sester sv. Hedviky, která zámek vlastní a zvelebuje dodnes. Sídlí zde domov pro osoby se zdravotním postižením, pořádají se zde zájmové akce pro seniory i dny otevřených dveří. V okolí zámku je krásný anglický park o rozloze 6 ha, kde se nachází kromě několika soch i sloup Nejsvětější Trojice a vzácné dřeviny. Podél zámeckého parku vede Znojemská vinařská cyklostezka propojující vinařské obce regionu. Břežany jsou známé také svým společenským životem – např. Tradiční krojované hody mají více než padesátiletou tradici. Oblíbené jsou také květnové rybářské závody na rybníku za zámeckým parkem.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1248, původní ves Čejkovice s vladyckou tvrzí však stála přibližně na místě dnešní Oleksovické vodní nádrže. Když husité táhli na klášter v Louce na předměstí Znojma, vesnici vypálili. Po třicetileté válce založil lid z okolních, válkou zpustlých vesnic, na stávajícím místě novou samostatnou katastrální i politickou obec. Obyvatelstvo bylo převážně německé národnosti a zemědělského zaměření – Čejkovice prosluly pěstováním zeleniny, vína a zejména kvalitního fenyklu. Po 2. světové válce byla obec nově osídlena převážně lidmi z oblasti Kopanic na Uherskohradišťsku. I proto se zde uchytily folklorní slavnosti a zvyky původem ze Slovácka. Každoročně pořádané krojované hody jsou v Čejkovicích dlouhodobou srpnovou tradicí. Dominantou obce je kaple Panny Marie Sněžné, původně barokní, která byla do současné podoby přestavěna v roce 1910. Nepřehlédnete ji ani ze sedla kola, pokud se vydáte po Znojemské vinařské cyklostezce procházející středem Čejkovic.
DYJÁKOVICE
www.dyjakovice.cz
Nejstarší zpráva o Dyjákovicích pochází z roku 1278, kdy po bitvě na Moravském poli vtrhl na Moravu Rudolf Habsburský a u Dyjákovic měl vojenské ležení. Nejstarší písemné památky ukazují, že jde o původně českou osadu, mezi jejíž majitele patřily mimo řadu jiných i rody pánů z Pernštejna, z Lipé nebo Liechtensteinská knížata. Za nich bylo panství Dyjákovické součástí jejich sídelního panství Moravsko-Krumlovského a mělo pak s Moravským Krumlovem obdobné osudy. V historii Dyjákovice patřily k největším a nejbohatším obcím regionu. Na městečko byly povýšeny roku 1882 s právem dvou ročních trhů. Za vlády Liechtensteinů tu byl vystavěn kostel sv. Michaela Archanděla, na místě středověkého chrámu ze 13. století. Byl také zbudován barokní zámek jako větší sídlo správce dvora, který dnes slouží obecnímu úřadu. Novodobá historie, spojená s příhraniční lokací obce, zanechala v okolí Dyjákovic na 30 pevností a vojenských bunkrů. Jde o typické představitele československého předválečného opevnění, z nichž pěchotní srub MJ-S 15 s krycím jménem „Závora“ byl později zahrnut do koncepce obrany státu proti imperialistickému Rakousku. O jeho rekonstrukci se v současnosti snaží místní spolek. Nedaleko bunkru vede mezinárodní cyklostezka EuroVelo 13 "Stezka Železné opony". Název další místní cyklostezky "Po rovince" jasně vyjadřuje náročnost trasy i charakteristický reliéf. Vede krajinou posetou poli a vinohrady svědčícími o zdejší staré vinařské tradici.
Nejstarší písemná zpráva, v níž je Hevlín jmenován, pochází z roku 1282 a je výnosem soudu v pozemkovém sporu faráře hevlínského kostela. Nejstarší a nejcennější památkou Hevlína je románský sloup, sloužící kdysi jako označení brodu přes řeku Dyji. Dalšími památkami v obci jsou barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie a v parčíku před ním socha sv. Rochuse z roku 1832 a socha sv. Panny Marie (Matka Boží lurdská) z roku 1892, nebo mariánská kaplička v boží muka. Malebná zákoutí obce dotváří hned 8 rybníků a oblast je protkána sítí cyklistických tras. Jejich názvy jasně vystihují jejich charakter – "Po rovince", "Mezi poli a vinohrady" anebo "Ahoj sousede" proplétající se po obou stranách česko-rakouské hranice. Hevlínem prochází i mezinárodní cyklostezka Brno-Vídeň a pravidelně v dubnu se právě zde koná slavnostní zahájení cyklistické sezóny. Severozápadně od obce leží chráněná přírodní památka Hevlínské jezero. Mokřad je domovem pro chráněné obojživelníky a hnízdištěm vodních ptáků. O zajímavostech, akcích i turistických atraktivitách oblasti kolem hraničního přechodu informuje od roku 2007 Přeshraniční informační centrum sídlící v centru Hevlína. Historie i současnost obce je spojena s cihlářským průmyslem – v katastru obce se nachází největší a nejkvalitnější ložisko cihlářské hlíny v ČR.
První zmínka o obci Hrabětice se objevila v poddanské urbariální dani hraběte z Hardeggu už v roce 1417. Hraběticemi prochází důležitá silnice spojující Brno s Vídní. Frekventované centrum obce je vykompenzováno klidnou a téměř nedotčenou okolní krajinou, kterou procházejí regionální cyklostezky i mezinárodní cyklotrasy. V katastru obce leží chráněná přírodní památka Travní dvůr – lužní lesy s výskytem vodních a mokřadních ptáků, vzácných obojživelníků a hmyzu. K místním památkám patří novodobý kostel sv. Antonína z roku 1963, jehož přístupovou cestu lemuje 6 soch kapucínských mnichů z konce 18. století. Patrona, sv. Antonína, oslavují vždy v červnu tradiční krojované hody. Nedávno zrekonstruovaná Kalvárie, poutní místo na vyvýšeném okraji obce, je citlivě zasazeno do přírodního prostředí a vybízí k procházkám i rozjímání. Křížovou cestu lemuje 14 novodobých betonových sloupů s obrázky poslední cesty Ježíše Krista. Součástí je i kaplička, na pahorku kříž se sochou Ježíše Krista a uměle vytvořená jeskyně se sochou Panny Marie.
Archeologické nálezy datují zdejší osídlení už do starší doby kamenné, doložená je přítomnost Římanů, Keltů i Velkomoravská historie. Od druhé poloviny 14. století stála v obci tvrz, na jejíchž základech vyrostl po roce 1699 barokní zámek vybudovaný pány z Althanu, později empírově upravený. Zámek, který od roku 1945 sloužil správě státních statků, je bohužel ve velmi špatném stavu a toužebně čeká na svou rekonstrukci. Je obklopen přírodně krajinářským parkem, který vybízí k procházkám či vyjížďkám na kole, stejně tak jako romantické cesty vedoucí podél řeky Jevišovky. K výraznějšímu rozvoji městečka došlo po polovině 19. století, kdy zde byl založen mimo jiné známý cukrovar nebo zahájena stavba železniční trati spojující Vídeň s Brnem s železničním uzlem právě v Hrušovanech nad Jevišovkou. Nejvýznamnějšími památkami Hrušovan jsou dnes původně gotický kostel sv. Štěpána ze 14. století, později barokně přestavěný, nebo sousoší Nejsvětější Trojice z roku 1711 obklopené stoletými vrbami. Město je také spojeno s významnými osobnosti – malířem Alfonsem Muchou a historikem umění Maxem Dvořákem, ředitelem památkového ústavu ve Vídni. Hrušovany jsou obklopeny úrodnými rovinami Dyjsko-svrateckého úvalu, které jsou ideální právě pro pěstování cukrové řepy nebo vinné révy. Vinné ochutnávky nebo putování pro sklepích místních vinařů proto patří neodmyslitelně k bohatému společenskému životu Hrušovan nad Jevišovkou.
Mackovice jsou jednou z nejstarších osad na Znojemsku a v písemných pramenech jsou uvedeny již k roku 1052. Historie zdejšího osídlení je však mnohem starší – dokládají to zmínky o zdejším osídlení germánskými kmeny, archeologické nálezy (např. římská mince z roku 75) nebo keltské sídliště a kostrový hrob laténské kultury. Roku 1390 se připomíná horní viničné právo Mackovic a víno zdobí i obecní pečeť. Směrem na Břežany lemuje cestu malá sklepní ulička, ve které jsou jednotlivé vinné sklepy postupně rekonstruovány. Vinohrady v okolí obce představují produkci převážně pro vlastní spotřebu místních vinařů. V roce 1712 byla v obci postavena malá kaple a později byla rozšířena na současný kostel Zasnoubení Panny Marie. Mackovice zdobí i několik drobných sakrálních památek: kapličky a boží muka nebo socha sv. Jana Nepomuckého. Malebnost zdejší venkovské krajiny umocňují dva rybníky na potoce Břežanka. Zdejší lidové tradice připomínají tradiční krojované hody, které se konají vždy v létě. Původní německy mluvící obyvatelstvo dodnes připomíná německý hřbitov.
První písemná zmínka o existenci osady z roku 1141 je nejistá, další pochází až z roku 1222, kdy je ve vsi připomínán farní kostel. Tento gotický kostel nahradila roku 1833 kaple Nejsvětější Trojice. Pozoruhodná je Pravická znaková obecní pečeť pochází už z roku 1598 – náleží totiž k nejstarším na Moravě. Přestože jsou Pravice jednou z nejmenších obcí na Hrušovansku, mají bohatý spolkový a společenský život. Tradiční akce jsou spojeny zejména s valašským folklórem, neboť právě z Valašska přišel hlavní proud nových osídlenců v poválečném období. Život obce tak zpestřují např. maškarní ples, velikonoční hrkání a koledování, krojované hody, traktoriáda, drakiáda či dýňové zdobení… anebo vánoční svátky s vyřezávaným Betlémem z dřevěných soch v životní velikosti. Každoroční pálení čarodějnic zde není jen zapálenou vatrou (která bývá ostatně jednou z největších v Jihomoravském kraji), ale společenskou akcí s kulturním programem, hudbou a příjemným posezením. Pestrý život v Pravicích můžete přijet poznávat i na kole – obcí prochází značené cyklistické stezky "Po rovince" a páteřní Znojemská cyklotrasa. V katastru obce je také dančí obora o rozloze 300 ha.
O starobylosti obce Šanov nelze pochybovat – ikdyž první zmínka o ni, už v listině knížete Břetislava údajně z roku 1046, je padělkem. Hodnověrně je ves uvedena hned v dalších listinách datovaných do let 1131 nebo 1141. Na dochované pečeti ze 14. století měl Šanov typicky zemědělské náčiní – radlici. Zemědělský a vinařský charakter má zdejší krajina i dnes. Půvabnou krajinou prochází síť značených cyklostezek. Severně od Šanova, uprostřed listnatého lesa odpradávna zvaného Hoja, stojí Emin zámek z roku 1882. Na výmalbě některých interiérů se podílel i mladý a začínající malíř Alfons Mucha, který zde později na přelomu 80. a 90. let 19. století pobýval. Jeho osobnost dnes připomíná i Muchova cyklostezka, asi 20 km dlouhý okruh vedoucí místy, kde mladý malíř skutečně působil nebo se inspiroval. Dalším častým hostem hraběcí rodiny zde na počátku 20. století býval profesor vídeňské university, uznávaný kunsthistorik, Max Dvořák. Ten na zámečku také zemřel roku 1921 a pohřben byl v nedalekých Hrušovanech nad Jevišovkou. V současnosti na zámku umístěn ústav sociální péče a není přístupný veřejnosti. Mimo Emin zámek stojí v Šanově za povšimnutí také zvonička z 19. století, stará Boží muka anebo klasicistní Hraběcí studánka z roku 1810. Stojí v bezprostřední blízkosti Přírodní rezervace Karlov (vyhlášena už v roce 1933) a její voda je i dnes stále kvalitní. Každoročně v květnu se zde pořádá jarní slavnost Otevírání studánky jako poděkování našim předkům a přírodě spojená s vystoupením dětí v rolích vodních panenek a strážců pramene.
Zaručeně nejmladší obec na Hrušovansku, o níž první písemná zmínka pochází až z roku 1965. Velký Karlov je totiž novodobou vesnici budovanou od roku 1953 pro potřeby zaměstnanců někdejšího JZD, založeného roku 1950 v severní části původního katastru obce Dyjákovice. Vzhledem k době vzniku obce se místní architektura značně liší od klasické vesnické zástavby. Obec sice nemůže nabídnout církevní ani historické památky, ale klid a odpočinek. Zejména cyklisté ocení alej listnatých stromů vytvářející zelený tunel poskytující příjemný stín v horkých slunečných dnech – tolik typických pro tuto oblasti jižní Moravy. Dovede je sem značená cyklostezka "Po rovince", která tu naprosto naplňuje svůj název. Za jízdy na kole můžete nerušeně pozorovat okolní krajinu a kochat se výhledy až do blízkého Rakouska. Nejen rodiny s dětmi ocení zdejší Lesopark Velký Karlov nabízející vycházkový okruh upravenou krajinou s odpočinkovými místy a herními prvky.
Členem ZnojmoRegionu od roku 2017.
Hevlín 491
671 69 Hevlín
Nám. Míru 9
671 67 Hrušovany nad Jevišovkou
Nám. Míru 9
671 67 Hrušovany nad Jevišovkou