Vyhlídky v NÁRODNÍM PARKU PODYJÍ

Nenechte se zmýlit obecnou představou, že Znojemsko je jen rovina s vinicemi. Například v Národním parku Podyjí jsou přírodní partie s hluboko zaříznutým kaňonem řeky Dyje a četnými skalnatými ostrohy, na kterých značené trasy pro pěší i cyklisty dokáží pěkně prověřit kondičku. Vyhlídky z nich jsou ovšem čarokrásné – však také inspirovaly četné umělce a nadchly nejednoho fotografa i filmaře. Kdo se chce nechat vyhlídkovými místy okouzlit, musí respektovat pravidla pohybu v národním parku a využívat pouze značených turistických a cyklistických tras.
Zde představujeme ty nejoblíbenější:

Králův stolec 
Nejlepší přístup z Mašovic a ze Znojma.

Na výrazném ostrohu nad řekou Dyjí na konci Znojemské přehrady objevíte dřevěný vyhlídkový altán, ze kterého je krásný pohled jak proti toku řeky směrem k masívu Býčí skály, tak směrem ke Znojmu. Podle pověsti odtud sledoval polský král Jan III. Sobieski v roce 1683 přechod svých vojsk přes Dyji, když táhl na pomoc Turky obležené Vídni. První vyhlídkový altán tu byl zřízen Znojemskou sekcí Rakouského turistického klubu v roce 1892 a sloužil až do konce první světové války. Roku 1922 jej pak Spolek německých turistů ve spolupráci s Klubem českých turistů nahradil novým. Ten je v původní podobě udržován dodnes.

Sealsfieldův kámen 
Nejlepší přístup z Popic a Konic.

Mohutná stěna tvořená dyjskou žulou, ukrytá v lesích asi 5 km jižně od Znojma, je jednou z nejkrásnějších vyhlídek NP Podyjí. Pojmenována je po slavném spisovateli, který ji s oblibou navštěvoval. Charles Sealsfield, vlastním jménem Karl Anton Postl, rodák z nedalekých Popic, proslul v polovině 19. století ve světě jako spisovatel dobrodružných příběhů z amerického divokého západu. Ze světa, který jako obchodník a novinář sám důvěrně poznal. Jeho zajímavý život i dílo si můžete připomenout v jeho rodném domě v Popicích, kde dnes sídlí muzeum s knihovnou věnované právě jeho osobě.

Vyhlídka Devět mlýnů 
Nejlepší přístup z Hnanic.

Na tuto malebnou vyhlídku vás z nedalekých Hnanic dovede zelená turistická značka. Krásný pohled na meandry řeky Dyje i slavnou vinici Šobes je už v 1. zóně Národního parku Podyjí. V minulosti zde podél řeky stávalo skutečně až 9 mlýnů, jejichž pozůstatky jsou v krajině patrné dodnes. 

Vyhlídkové místo Šobes 
Nejlepší přístup z Hnanic.

Cesta po hřbetu kopce Šobes (zdejší osídlení je doloženo už od starší doby kamenné, v čase Keltů i v době římské) je tzv. Římskou cestou – prastarou obchodní trasou spojující české země a Rakousko. Vystoupáte-li po ní, dostanete se až k místu, kde lze spatřit obě strany hřbetu a malebné zákruty řeky Dyje s lokalitou Devět mlýnů. Vede přes stejnojmennou vinici, která patří k těm nejstarším a je řazena mezi 10 nejlepších viničních poloh v Evropě. Přesvědčit se o jejích kvalitách můžete v letních měsících, kdy zde Znovín Znojmo denně otevírá svůj degustační stánek. 

Vyhlídka Železné schody 
Nejlepší přístup z Hnanic nebo z Podmolí.

Dříve zde bylo vybudované kovové schodiště, které používali vojáci pohraniční stráže pro rychlejší dopadení narušitelů hranic. V roce 1996 bylo toto schodiště odstraněno, ale název Železné schody zůstal. Z místa rozhledu je pěkný pohled do nížiny v Rakousku a na zalesněné údolí řeky Dyje. Na vyhlídku vás zavede červená turistická značka.

Nový Hrádek u Lukova
Nejlepší přístup z Lukova a Podmolí.

Nezapomenutelný je také výhled ze zříceniny Nového Hrádku u Lukova, z vyhlídkového ochozu na nejvyšší dochované části hradního paláce. Reliéf krajiny pod vámi vytváří dojem hned několika řek tekoucích okolo hradu – ve skutečnosti jde však stále o meandrující Dyji, která dělí české a rakouské území jakoby to bylo puzzle. Zřícenina středověkého dvojhradu je zajímavým příkladem toho, jak starobylou stavbu pohlcuje divoká příroda. Stojí v nejpřísněji střežené zóně Národního parku Podyjí a přístup k ní je možný pouze pěšky nebo na kole.

Hardeggská vyhlídka 
Nejlepší přístup z Čížova.

Dřevěný altán vysoko na skále nad řekou Dyjí zdobí i vyhlídku, která se vám naskytne po cestě z Čížova – poslední obce na české straně hranice. Jako na dlani zde budete mít rakouské starobylé městečko Hardegg i s mohutným středověkým hradem. Hardegg je v současnosti nejmenším městem Rakouska. Už v roce 1885 zde stával vyhlídkový altánek a místo bylo označováno jako Luitgardina vyhlídka. Byl však neudržován a v době železné opony, kdy se nacházel v přísně střeženém a veřejnosti uzavřeném hraničním pásmu, byl zničen. V roce 1990 byl obnoven Rakouským klubem turistů a věnován jako dar Správě (tehdy ještě CHKO) Podyjí.

Obelisk nad Ledovými slujemi 
Nejlepší přístup z Čížova, Lesné a Vranova nad Dyjí.

Kdo se z Čížova vypraví po červené turistické značce po tzv. Pašerácké stezce, tomu se budou po levé straně otevírat mezi stromy průhledy na kaňon řeky Dyje, rakouskou stranu hranice a lesní komplex Braitavy. Dojde až k Obelisku z roku 1860, který na tomto výrazném skalisku nechal postavit Okrašlovací spolek ve Vranově. Šlo o projev díků hraběnce Heleně Mniszkové, která povolila vranovským občanům využívat zdejší skalní průrvy a jeskyně k uskladňování ledu – odtud také název Ledové sluje, které však nejsou veřejnosti přístupné. Podle legendy je prý v základech Obelisku zazděn hrnec mincí a pahýl borovice, která původně stála na tomto vrcholku skály. Zajímavostí je, že právě tudy vedla jedna z prvních turistických cest na Znojemsku vyznačená už roku 1892.

Špalkova vyhlídka
Nejlepší přístup z Konic, Znojma a Nového Šaldorfa.

Tak trochu jiná vyhlídka stojí v místě, kde můžete v klidu pozorovat malebné vinohrady a sluncem zalitou krajinu, jen kousek od Znojma. Pravděpodobně v místě, kde původně stával větrný mlýn, je dnes necelých 6 metrů vysoká rozhlednička. Z nevysoké dřevěné stavby se otevírají široké výhledy na okolní vinařské obce, vinohrady na Kraví hoře a dolní část Znojma s Louckým klášterem. Vystavět ji zde nechala rodina Špalkova, známé vinařství z Nového Šaldorfa-Sedlešovic.

Národní park Podyjí však nabízí vyhlídkových míst mnohem víc, a to jak na české straně hranice, tak na té rakouské, kde na něj navazuje Nationalpark Thayatal. Množství romantických vyhlídek, které využívala i šlechta a hosté Vranovského zámku, najdete v katastru městečka Vranov nad Dyjí. Ty představujeme samostatně v sekci VYHLÍDKY VRANOVA NAD DYJÍ.

Další informace o vyhlídkových místech v Národním parku Podyjí najdete na webu: www.nppodyji.cz/vyhlidky

Králův stolec

Králův stolec

Králův stolec

Králův stolec

Králův stolec

Sealsfieldův kámen

Sealsfieldův kámen

Sealsfieldův kámen

Sealsfieldův kámen

Sealsfieldův kámen

Devět mlýnů - výhled na Šobes

Devět mlýnů - výhled na Šobes

Devět mlýnů - výhled na Šobes

Devět mlýnů - výhled na Šobes

Devět mlýnů - výhled na Šobes

Hardeggská vyhlídka