Židovský hřbitov MORAVSKÝ KRUMLOV
Starý židovský hřbitov na konci zámeckého parku dokládá bohatou historii židovské komunity v Moravském Krumlově. Zdejší židovská obec patří mezi nejstarší na Moravě, přičemž první rodiny se tu začaly usazovat koncem 14. století. V roce 1547 byla pravděpodobně postavena synagoga. V 16. století zde žilo 26 židovských rodin. Židé však po staletí čelili značným omezením v právech, která se týkala pobytu ve městech, nabývání půdy i přístupu do škol či úřadů. Byli zatíženi vysokými daněmi a poplatky, které měli povinnost odevzdávat vrchnosti. Po ničivém požáru v Moravském Krumlově v roce 1690 kníže Maxmilián nařídil oddělení Židovské ulice od města zdí, aby předešel podobným neštěstím. Židé se proti tomu bránili a získali povolení, aby místo zdi byla tato ulice oddělena pouze branami. Vzniklo tak židovské ghetto. V roce 1830 měla moravskokrumlovská židovská obec 356 obyvatel, což představovalo 23 % z celkového počtu obyvatel a bylo to nejvíce v historii města. Rozhodující změnu v postavení Židů přinesl revoluční rok 1848 s vyhlášením rovnosti občanů a náboženské svobody. Místo vrchnostenských úřadů nastoupila státní správa. V 50. letech vznikla v Moravském Krumlově samostatná Židovská politická obec, která se sloučila s osadami Rakšice, Rokytná a Dobřínsko. Židé začali opouštět ghetta a stěhovali se do větších měst, což vedlo i k rozvoji jejich podnikatelské činnosti. Od roku 1848 proto počet židovských obyvatel v Moravském Krumlově klesá a je doloženo, že se nejčastěji stěhovali do Brna, Znojma, Vídně či USA. V roce 1938 prosadil poslední majitel moravskokrumlovského panství Rudolf Kinský přičlenění Moravského Krumlova k Sudetům, čímž se město stalo součástí Velkoněmecké říše. Po vzniku Protektorátu byli místní Židé deportováni do ghetta Terezín a do koncentračních táborů.
Nejstarší dochovaný náhrobek na židovském hřbitově je z roku 1613 a stojí v Sektoru C, kde jsou náhrobky ze 17. a 18. století. Nejvíce náhrobků (mladších) se nachází v Sektoru B na nejvyvýšenějším místě hřbitova. Sektor A se pak táhne podél zdi na kopec. Poslední občan židovské národnosti byl na tomto hřbitově pohřben roku 1937. Většina náhrobků má nápis v hebrejštině; z 19. století se zde dochovaly náhrobky s nápisy v německém jazyce a jeden náhrobek je napsaný česky. Pro lepší orientaci si na infopanelu u vstupu stáhněte mobilního audio-průvodce a půjčte si mapku zavěšenou na řemínku u vchodu. Po projití hřbitova ji pak vrátíte na řemínek zpět.
Moravskokrumlovský židovský hřbitov je jako mnoho dalších historicky opatřen dvěma vstupními bránami – bránou pro židovské občany a bránou pro koheny, pomocné kněze. Ti mají v židovské společnosti specifické postavení, včetně privilegia vykonávat některé obřady týkající se chrámové služby. Postavení kohena je dáno dědičně, na rozdíl od rabína, který svého postavení dosáhl vzděláním. Rabín je učitelem a duchovním vůdcem židovské komunity. Na vstupní bráně je umístěna pamětní deska obětem holocaustu z roku 2005. Součástí bývala i márnice „Bét Tahara“ – dům sloužící k rituálnímu očištění zesnulého před pohřbem. Stávala společně s bytem hrobníka a v polovině 20. století byla přestavěna k obytným účelům.
Majitelem moravskokrumlovského židovského hřbitova je dnes Federace židovských obcí v České republice. Areál je volně a bezplatně přístupný, ale nezapomeňte, že jde o posvátné místo, kde je třeba respektovat židovskou tradici a dodržovat úctu k zesnulým. Hřbitov je místem ticha, proto zde nekřičte a nevyvolávejte hlučné situace. Neodhazujte odpadky, neničte náhrobky ani zeleň. Náhrobek je posledním mementem zesnulého, zbytečně se proto náhrobků nedotýkejte. V židovské tradici je zvykem pokládat na hrob místo květin kamínky. Pokud nějaký na hrobě objevíte, ponechejte jej na místě. Je možné, že tam leží záměrně. Sami však můžete přidat svůj vlastní kamínek...
Více informací naleznete zde: https://www.mucha-epopej.cz/zidovsky-hrbitov
