Městys VRATĚNÍN

Půvabný a starobylý Vratěnín leží v nejzápadnějším koutě Znojemska i Jihomoravského kraje. Upoutá řadou památek, poštovním muzeem i historií spojenou s loupežníkem Graselem, po jehož stopách se zde můžete procházet i dnes. Městys Vratěnín najdete v krásné krajině na rozhraní Čech a Moravy, v oblasti, kde se střetává jižní Morava s Vysočinou, jižními Čechami i sousedním Rakouskem. Díky řadě dochovaných a příkladně udržovaných původních stavení a historických objektů je dokonce Vesnickou památkovou zónou.

Významné tržní městečko

V historických pramenech se Vratěnín poprvé připomíná roku 1251, kdy byl ve vlastnictví Vikarta z Trnávky. Český král Jan Lucemburský v roce 1325 povýšil Vratěnín na městečko, dal mu současně právo výročního trhu a dokonce hrdelního soudu. Král Zikmund zapsal Vratěnín v roce 1423 lénem Lipoltovi z Krajku. Následně došlo k sepsání vratěnínských městských práv a o městečku se hovoří jako o tržním místě. Všechna dosavadní městská privilegia, a k nim právo jarmarku, potvrdil v roku 1498 král Vladislav II.

V letech 1548 až 1564 je zde mezi majetkem rodu Krajířů uváděna tvrz, později přestavěná na zámeček, dnes č. p. 1. V této době zde existoval vrchnostenský dvůr a k roku 1540 také pevnost, která ale byla již roku 1628 neudržována a zřejmě pustá, dnes areál bývalého kláštera. Roku 1564 prodal Václav Krajíř městečko Vratěnín, tvrz a některé zboží Adamu Volfovi Krajířovi, který vše ještě téhož roku prodal Štrejnům ze Schwarzenau. V 17. století vlastnili městečko Berchtoldové a hrabě František Benedikt předal v roce 1697 zdejší zámeček Augustiniánům bosákům k založení kláštera. V roce 1699 byl položen základní kámen k loretánské kapli a roku 1719 byla zahájena stavba kláštera. Tento klášter, nazývaný na počest sv. Mikuláše z Tolentina, byl dostavěn kolem roku 1730. Již v roce 1784 byl Josefem II. vydán dekret o zrušení kláštera. V době napoleonských válek byla v klášteře zřízena vojenská nemocnice, klášterní kostel zůstal opuštěný a v roce 1821 vyhořel.

Poštovní spojení z Prahy do Vídně

Přes městečko vedla stará kupecká a později poštovní cesta z Prahy do Vídně, na které bylo vybudováno v letech 1526–1532 první poštovní spojení mezi Prahou a Vídní. Slavonice a Vratěnín se tehdy staly vůbec prvními poštovními stanicemi na Moravě. Kolem roku 1700 byla v městečku postavena velká poštovní budova, dnes sídlo úřadu městyse. Na tuto poštovní stanici později navazovala nová poštovní cesta do Znojma, Pohořelic a Brna. Za vlády Marie Terezie však byla vybudována nová cesta z Prahy přes Jihlavu, Moravské Budějovice, Znojmo, Hollabrunn a Vídeň, čímž stará kupecká a poštovní cesta ztratila význam a začal se datovat úpadek městečka. Připomínkou zdejší poštovní historie je výstavní expozice "Poštovní stanice Vratěnín" umístěná ve vstupních prostorách úřadu městyse. Představuje historii poštovních služeb od starověku až po počátek 18. století.

Požáry a železná opona

V letech 1806, 1816 a 1817 postihly Vratěnín ničivé požáry, na jejichž základě docházelo k přestavbě zastavěného území, které se takřka v nezměněné podobě dochovalo až do dnešní doby. Mezi I. a II. světovou válkou žilo v městečku kolem 500 obyvatel a převážná část jich byla německy mluvících. Smutnou událostí byl vstup okupační německé armády 8. října 1938, kdy městečko musely opustit české rodiny. Dalším mezníkem pro historii obce se stal rok 1945, kdy krátce po konci II. světové války došlo ve dvou vlnách k odsunu Němců a následnému znovuosídlení. Novým osídlencům byly v roce 1946 předány dekrety o vlastnictví půdy, ale soukromé hospodaření záhy vystřídalo JZD a později Státní statek.

Poloha obce v bezprostřední blízkosti státní hranice, v té době hranice dvou světů, Východu a Západu, vedla tehdejší režim k tomu, že obec byla vedena jako zániková se stavební uzávěrou. V roce 1980 byla obec začleněna pod střediskovou obec Uherčice, došlo ke zrušení zdravotního střediska a později i školy.

Znovuoživení městečka, památek i tradic

Významným mezníkem pro znovuoživení obce byl rok 1990, kdy obec získala zpět svoji samosprávu, byla obnovena činnost obecního úřadu a 1. záři 1990 byl po 45 letech znovuotevřen hraniční přechod do Rakouska. V roce 1991 se obec aktivně zapojila do Programu obnovy venkova a pro svou památkovou hodnotu byla roku 1995 vyhlášena za Vesnickou památkovou zónu.

Celá tato činnost, spolu s obnovením kulturních tradic a oživení společenského života, byla korunována úspěchem v celostátní soutěži „Vesnice roku 1996“. Nezapomenutelnou událostí v historii obce je návštěva tehdejšího prezidenta republiky Václava Havla v říjnu 1997, který přijel dodatečně poblahopřát občanům Vratěnína k získání titulu Vesnice roku České republiky. V roce 2014, opět v rámci soutěže Vesnice roku, získala obec Vratěnín: Zlatou cihlu v Programu obnovy venkova Kategorie A za obnovu objektu bývalé poštovní stanice, Diplom za příkladnou péči o historickou zástavbu obce, Mimořádné ocenění za příkladnou práci při obnově venkova, a také Mimořádné ocenění za příkladnou práci při obnově venkova starostovi obce. Dne 9. 2. 2021 byl Rozhodnutím č. 94 předsedy Poslanecké sněmovny obci Vratěnín navrácen status MĚSTYS.

Památky, kam se podíváš

Na katastru obce se nachází 21 památkově chráněných objektů:

bývalý klášter č. p. 80 + zahrada s ohradní zdí;
farní kostel sv. Jakuba Většího z let 1771–1773, jehož součástí jsou sochy Panny Marie (nad vchodem kostela), sv. Františka Xaverského a sv. Jana Nepomuckého;
barokní fara č. p. 55;
bývalá poštovní stanice č. p. 88;
panský dům č. p. 1;
venkovská usedlost č. p. 51;
socha sv. Donáta u silnice do Rancířova; socha rytíře na sloupu u kostela; socha sv. Jana Nepomuckého u útvaru Pohraniční stráže; socha sv. Floriána – původně na mostě, nyní uložena v zahradě před kostelem;
kaplička v polích u silnice do Ludně; kaplička vpravo u silnice k Uherčicím;
boží muka na kraji obce směrem k Rancířovu; boží muka u silnice do Uherčice; boží muka za obcí směrem k Rancířovu na tzv. Šibeňáku;
na hřbitově márnice – bývalá kaple Božího hrobu i hlavní kříž;
kříž za obcí mezi stromy u silnice na Rancířov; kříž u farního kostela; kříž u rozcestí.

V katastru obce se nachází také archeologická lokalita s místním názvem Švédské kolo. Jedná se o středověký hrádek. Na poli kolem hrádku měly být nalezeny kamenné sekery z období neolitu (mladší doby kamenné 4800–4000 př. Kr.) a střepy keramických nádob z laténského období (450–0 př. Kr.).

Skupiny turistů (10 osob a více) si mohou ještě před svou návštěvou Vratěnína (min. 3 dny předem) domluvit bezplatnou prohlídku městyse s výkladem na tel. čísle 606 567 028.

Výletní ráj

Vratěnínem prochází několik značených turistických a cyklistických tras, vede tudy také jedna z "Graselových stezek". Jde o značené turistické trasy překračující hranice jižní Moravy, jižních Čech i Rakouska, a to v území, kde počátkem 19. století skutečně působil loupežník a vrah Johan Georg Grasel. Okolí Vratěnína důvěrně znal a zdejší skalní vyhlídku nad řekou Dyjí využíval jako úkryt, ze kterého pozorovat protější rakouský břeh. Jde o lokalitu, která je dnes přírodní rezervací Bílý kříž lákající k romantickým vycházkám čistou nezničenou přírodou. "Graselova stezka – Vratěnín" je okruhem dlouhým asi 7 km. Vede mimo jiné kolem Vratěnínského rybníka, půvabných kapliček původní křížové cesty, odbočuje na Graselovu vyhlídku či ke Zlaté studánce.

Stezka míjí i bývalý vojenský bunkr československého pohraničního opevnění, o který dnes pečuje Spolek pohraniční historie. V současnosti je zde vojenskohistorické Minimuzeum Vratěnín, které bývá v letní sezóně ve vybrané dny otevřeno pro veřejnost. V katastru obce je však podél česko-rakouské státní hranice obdobných objektů téměř 30. Pozornost turistů i médií poutá od roku 2017 betonový bunkr s jedním uříznutým rohem. Šlo tehdy o velmi kontroverzní umělecký záměr, který o pár dní později někdo přemaloval českou státní vlajkou a nápisem "Za vlast". Další ze zdejších bunkrů je přebudován na experimentální ubytování s dřevěnou nástavbou poskytující výhled do polí...

Městys Vratěnín je členem ZnojmoRegionu od roku 2023.