Vranov nad Dyjí

Typ subjektu


Obec

Kategorie členství


Rozvoj

Funkce


Řádný člen

Členem od


2017

Městys Vranov nad Dyjí leží v turisticky atraktivním údolí řeky Dyje nadosah Vranovské přehrady a Národního parku Podyjí. Jeho dominantou je barokní zámek vypínající se na strmé skále.

Hluboce zaříznuté a členité údolí řeky Dyje v blízkosti zemských hranic lákalo k osídlení již odpradávna. Vranov byl původně osadou pod zeměpanským hradem postaveným na obranu jižní hranice a zmiňovaným již v Kosmově kronice k roku 1100. Za třicetileté války bylo městečko popleněno, ale hrad tyčící se na 76 m vysoké skále odolal švédskému dobývání. V roce 1665 však vyhořel. Nový majitel Michal Jan II. z Althanu zahájil přestavbu původně gotického hradu na reprezentativní barokní zámek. Zrodila se tak majestátní dominanta, která jako magnet přitahuje návštěvníky dodnes.
Později, v průběhu 19. století, kdy panství vlastnily polské hraběcí rodiny Mniszků a Stadnických, byl v jeho okolí vybudován rozsáhlý přírodně-krajinářský park. A právě jim vděčí Vranov za svou světovou proslulost – v roce 1816 totiž Stanislav Mniszek zakoupil místní výrobnu kameninového zboží průměrné kvality. Zdokonalení výrobní technologie a rozšíření produkce přinesly kýžený výsledek. Třicátá a čtyřicátá léta se pro továrnu stala obdobím vrcholného rozkvětu a svět dobyla vranovská kamenina typu wedgwood. Druhá polovina 19. století však přinesla výrobní i odbytové potíže a roku 1882 byla továrna definitivně uzavřena.
Vranov nad Dyjí se může pochlubit řadou dalších uměleckohistorických památek. Např. bohatě vyzdobený farní kostel Nanebevzetí Panny Marie postavený již v první polovině 13. století. Po vypálení a vydrancování Vranova Švédy v roce 1645 došlo k jeho postupné přestavbě v barokním duchu, o kterou se kolem roku 1685 a po celé 18. století zasloužili patronové farnosti, hrabata z Althannu. Románskou rotundou s apsidou, také z první poloviny 13. století s otiskem barokní doby, je kaple sv. Ondřeje. V podzemním podlaží stavby, do kterého je dnes vstup zazděn a zasypán, je autentická kostnice zaplněná v několika vrstvách lebkami. V okolí kaple se dříve rozkládal hřbitov, v němž se přestalo pohřbívat někdy na přelomu 19. a 20. století. V centru Vranova, na náměstí, lze obdivovat také Morový sloup, hodnotnou barokní památku z roku 1713. Připomíná dramatickou epidemii tzv. černé smrti decimující Vranov v roce 1680, kdy na ni zemřelo 81 obyvatel městečka. Naopak v lese za statkem v blízkosti tzv. Hraběnčiny louky se nachází empírová kaple Panny Marie Ochranitelky z přelomu 18. a 19. století.
Vranov nad Dyjí má výrazně rekreační charakter, a to jednak díky vyhledávané Vranovské přehradě a současně díky poloze obce na okraji Národního parku Podyjí. Oblíbená rekreační oblast podél vodní nádrže bývá trefně nazývána Moravský Jadran. Přehrada byla vybudována v letech 1930-1933 podle švýcarského projektu a patří mezi nejteplejší v republice.
Její okolí je protkáno sítí turistických a cyklistických tras, které vedou mimo jiné na řadu romantických vyhlídek. K nejoblíbenějším patří Mniszkův kříž na tzv. Křížovém vrchu z poloviny 19. století. Nechala ho na počest svého zesnulého manžela Stanislava postavit majitelka zámku Helena z Mniszku, a to na místě, které si oblíbil a kam rád chodíval. Samotný Stanislav Mniszek nechal roku 1831 vybudovat v lese nad dnešní přehradní hrází tzv. Claryho kříž. Monument z blanenské litiny zde nechal umístit poté, co se při návštěvě Vranova během cholerové epidemie nakazil a krátce potom i zemřel jeho dlouholetý přítel – spisovatel, malíř a humanista Karel Clary. Krajem dnes prochází místní turistická stezka Heleny Mniszkové, která vede i k Felicitině studánce na úpatí Braitavského vrchu. Nad průčelím stavbičky z roku 1806 s výjevem tančících nymf je umístěn německý nápis: "Felicie hraběnka z Mniszku zřídila a věnovala tuto studánku unaveným poutníkům k osvěžení a svému milému údolí pro okrasu". A v lesích na Braitavě, těsně u státních hranic, vyrostl roku 1780 klasicistní lovecký zámeček nazývaný Lusthaus. Přízemí sloužilo jako přípravna jídel a odkladiště zvěřiny a šatstva; místnost v patře, prosvětlená řadou velkých oken, byla určena k hostinám a vůbec ke společenským účelům. Památka je dnes ve správě Národního parku Podyjí, je opravena a slouží k příležitostným jednáním a k reprezentačním účelům.
Historii nedávnou a se zdejší pohraniční oblastí neoddělitelně spjatou připomíná zdejší dochované pohraniční opevnění. V letech 1935 až 1938 vznikl na hranicích republiky mohutný řetězec bojových železobetonových pevnůstek. Celkem 19 bunkrů v strategicky důležitém Vranově se dochovalo v úplnosti. Jsou nepřehlédnutelným krajinotvorným prvkem a mají jednotlivě, a zejména jako soubor charakter unikátní technické památky. Linie začíná těsně pod zámkem a pokračuje pak podél silnice k budovám bývalého statku a od něho přes Junácké údolí k přehradní hrázi.

 




Památky

Sídlo

Městys Vranov nad Dyjí
Náměstí 21
67103 Vranov Nad Dyjí

Sociální sítě

Webové stránky

http://www.ouvranov.cz

Emailový kontakt

podatelna@ouvranov.cz

Telefon

+420 515 296 312